Na alkohol lze koukat z mnoha úhlů pohledu. Z nutričního hlediska se ale dozajista jedná o kalorickou bombu, která je doprovázena mnoha negativními dopady na náš organizmus. Nejnovější studie rozporují i ty drobné benefity, které byly dříve alkoholu přisuzovány. 

Ano, odhadli jste správně, že nejsem zrovna fanoušek pití. Já a nejnovější studie také ne.  

Je mi jasné, že mnoho z vás si teď říká ale… jo já vím, je to sociální pojítko, mnoho lidí tvrdí, že se mu po alkoholu lépe spí (ne, pardon, jen pocit, nebo zvyk, který je v až v absurdním rozporu s tvrdými daty) a jeden známý mi tvrdil, že 4 piva denně není alkoholizmus, že je to jen zábava. Ten samý člověk o tom, že si dá po cvičení pivo, že je to jediný důvod, že cvičí a že je to jediná věc, na kterou se každý den těší. Sorry jako, to je prostě alkoholizmus. 

U alkoholu jde samozřejmě o jeho zdroj, ale i o absolutní množství. Existují přírodní bylinné likéry, nebo opravdu čistý tvrdý alkohol, případně určité druhy piva a vína, které by při hodně velkém přimhouření oka mohlo zlepšit trávení. Ale fakt to nebude Bráník po každém jídle, nebo krabicák na dobrou noc. Tady platí, že toho dobrého opravdu pomálu a pokud jste milovník alkoholu, snažte se jeho množství eliminovat limitně opravdu k nule a pít jen u opravdu speciálních příležitostí a to prosím vědomě.

Alkohol pozastaví mnoho procesů v těle. Funguje tak trochu jako jed a když ho do těla vpravíte, musí se vaše fyzično vypořádat v první řadě s ním. Proto zastavuje všechny ostatní práce  a jde makat na odbourávání methanolu. Pokud se snažíte zhubnout, může to být opravdu game changer v tom špatném směru. Pojďmě se na to podívat trochu více do hloubky a maličko vás postrašit.

Alkohol (etanol) má komplexní a široce negativní účinky na tělo a mozek. 

Nejdříve si řekneme, jak to v těle vlastně funguje a probereme tedy farmakokinetiku a metabolismus alkoholu:

Basorbce:

Alkohol se rychle vstřebává v žaludku (cca 20%) a zbytek v tenkém střevě. Jakmile se napijete, ethanol se dostává do krevního oběhu a hned pak je fofrem distribuován do celého zbytku vašeho nebohého těla.

Metabolizmus:

Jak asi většina z vás tuší, alkohol se metabolizuje primárně v játrech. Makají na tom hlavně dva enzymy: Alkoholdehydrogenáza (ADH), která přeměňuje etanol na acetaldehyd, který je toxický (tfuj!!!) a zodpovědný za mnoho nepříjemných účinků alkoholu (např. kocovinku). Druhým makáčem je Aldehyddehydrogenáza (ALDH), která převádí acetaldehyd na acetát, který je dále metabolizován na vodu a oxid uhličitý. To už je větší pohoděnda.

Eliminace:

Tak asi 90-98 % alkoholu je metabolizováno v játrech. Zbytek je eliminován močí, potem a dechem. Není nad svěží dech alkoholika :) 

Co dělá alkohol s naším nervovým systémem?

GABA receptory:

Alkohol působí jako agonista (má protichůdný účinek) GABA_A receptorů. Jinak řečeno vás kvalitně utlumí. GABA je hlavní inhibiční neurotransmiter v mozku, a alkohol tak zvyšuje inhibiční účinky, což vede k útlumu CNS, sedaci a snížení úzkosti.

 Glutamátové receptory: Alkohol působí také jako antagonista NMDA receptorů pro glutamát (hlavní excitační neurotransmiter). To vede ke snížení excitace neuronů, což způsobuje kognitivní deficity, zhoršenou paměť a opožděnou reakční dobu...neboli Alkohol blokuje receptory, které jsou hlavní látkou podporující činnost mozkových buněk. Tím snižuje aktivitu neuronů, což vede k problémům s pamětí, pomalejším reakcím a zhoršenému myšlení.

 Dopaminergní systém: Alkohol zvyšuje uvolňování dopaminu v nucleus accumbens (část mezolimbického systému), což je spojeno s pocitem odměny a euforie.

 Serotonergní systém: Alkohol moduluje serotoninové receptory, což může ovlivnit náladu a být jedním z faktorů, které vedou k depresivním stavům po konzumaci alkoholu.

3. Účinky na játra

 Steatóza (ztučnění jater): Nadměrná konzumace alkoholu vede k akumulaci triglyceridů v játrech, což způsobuje steatózu, neboli ztukovatění jater. Tento stav je reverzibilní, pokud je příjem alkoholu omezen.

 Alkoholová hepatitida: Chronický příjem alkoholu může vést k zánětu jaterních buněk (hepatocytů), což se projevuje jako alkoholová hepatitida. Příznaky zahrnují žloutenku, zvýšené jaterní enzymy a bolest břicha.

Cirhóza jater: Dlouhodobé poškození jater způsobené alkoholem může vést k nevratné jaterní cirhóze. To je stav, při kterém jsou jaterní buňky nahrazovány fibrotickou tkání, což omezuje funkci jater.

4. Účinky na kardiovaskulární systém 

   Ezofagitida a gastritida: Alkohol dráždí sliznici jícnu a žaludku, což může vést k zánětu (ezofagitida a gastritida) a zvýšenému riziku vzniku peptických vředů, a to fakt nechcete..

   Pankreatitida: Alkohol je hlavní příčinou chronické pankreatitidy, což je stav charakterizovaný zánětem slinivky břišní, který může vést k trvalému poškození a zhoršené funkci trávení.

6. Účinky na endokrinní systém

   Hypoglykémie: Alkohol může narušit jaterní produkci glukózy, což může vést k nízké hladině cukru v krvi (hypoglykémii), zvláště u jedinců, kteří konzumují alkohol nalačno nebo jsou diabetici.

   Poruchy hormonální regulace: Chronická konzumace alkoholu může narušit produkci hormonů, včetně testosteronu, což může vést k poruchám sexuální funkce, snížené plodnosti a gynekomastii (růst prsní tkáně u mužů).

7. Imunitní systém

 Alkohol má imunosupresivní účinky. Snižuje schopnost organismu bojovat proti infekcím, zvyšuje riziko bakteriálních a virových infekcí a ovlivňuje fungování leukocytů (bílých krvinek).

8. Karcinogenita

 Alkohol je klasifikován jako karcinogen skupiny 1** Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC). Riziko vzniku rakoviny je zvýšené v různých oblastech těla, zejména:

     Jícen a hltan: Zvýšené riziko karcinomu jícnu a hltanu je spojeno s přímým kontaktem alkoholu se sliznicí.

     Játra: Zvýšené riziko hepatocelulárního karcinomu souvisí s poškozením jater a rozvojem cirhózy.

     Prsa: Alkohol zvyšuje riziko rakoviny prsu, pravděpodobně vlivem na hladiny estrogenu.

 9. Neurodegenerativní účinky

  Chronická konzumace alkoholu vede k atrofii mozkové tkáně, zejména v oblastech, které se podílejí na paměti a koordinaci, jako je hippocampus a cerebellum. Tento proces zvyšuje riziko vzniku demence (Wernicke-Korsakoffův syndrom) a kognitivních deficitů.

10. Psychologické a psychiatrické účinky

   Deprese a úzkost: I když alkohol krátkodobě snižuje úzkost, jeho dlouhodobá konzumace je spojena s vyšším rizikem depresivních a úzkostných poruch.

   Závislost: Alkohol je vysoce návykový a u některých lidí může vést k alkoholismu (alkoholová závislost), která má vážné fyzické a psychologické následky.

Alkohol má široké spektrum negativních účinků na tělo a mysl. Krátkodobě ovlivňuje mozek a nervový systém sedativně a euforicky, dlouhodobě však způsobuje závažné poškození jater, srdce, cév a mozku. Zvyšuje riziko různých typů rakoviny a má negativní dopad na psychické zdraví, včetně závislosti, deprese a úzkosti.

Takže..pořád máte chuť jít na páteční párty a pivko před spaním?

Pac