Tenhle článek jsem psala opravdu dlouho, dalo mi to hodně práce prolézt všechny ty studie, takže díky každému, kdo si ho přečte a dočte. Má vlastně dvě části - dovysvětlující, argumentační, která není o mých názorech, ale studiích a jejich závěrech. No a pak tu část, kde tedy píšu své názory, pohledy... no prostě jak to vidím já. Ta první čast je tedy dost suchá, vlastně jsem jen překládala a předkládala to, co se řeší. Pravdou je, že i některé studie se dnes rozchází. Proč tomu tak je, řeším také úplně na konci článku. Někdy se prostě zaměnuje korelace a kauzalita a příčina a důsledek. Nejsme stroje, nežijeme ve 100% kontrolovaném prostředí a zdaleka nejsme všichni stejní... Tak jo, dost pindů. Jdeme na to. Příjemné čtení :)

Rakovina kůže a slunce? Nejdřív se pojďme podívat na to, co říká věda…

Mechanismus vzniku rakoviny kůže

K rakovině kůže dochází ve chvíli, kdy UV záření poškodí DNA kožních buněk natolik, že organismus nezvládne opravit vzniklé mutace. Tyto mutace se pak mohou hromadit a vést k nekontrolovanému dělení buněk. To vše je podporováno oxidačním stresem a zánětlivými procesy.

Nicméně UV záření není jediný faktor. Rakovina kůže je multifaktoriální onemocnění. Svoji roli hrají i:

• genetické predispozice

• oslabení imunity

• oxidační stres (nejen z UV), nedostatečná antioxidační kapacita

• poruchy detoxikačních drah

• hormonální nerovnováha

Melanomy se mohou objevovat i na místech, která nejsou běžně vystavena slunci (hýždě, oční pozadí), což jasně ukazuje, že UV je jen část příběhu.

Například tato příkladová studie řeší vznik melanomu díky mechanickému stresu na chodidlech:

Minagawa, A., Omodaka, T., & Okuyama, R. (2016). Melanomas and Mechanical Stress Points on the Plantar Surface of the Foot.. The New England journal of medicine, 374 24, 2404-6 . https://doi.org/10.1056/NEJMc1512354.

Studie, kterou předložila WHO v roce 2018 popisuje melanomy, které nesouvisejí s expozicí slunci. Jsou zde klasifikovány jako "nesolární" a zahrnují další podtypy těchto melanomů podle umístění a nebo vzniku:

Elder, D., Bastian, B., Cree, I., Massi, D., & Scolyer, R. (2020). The 2018 World Health Organization Classification of Cutaneous, Mucosal, and Uveal Melanoma: Detailed Analysis of 9 Distinct Subtypes Defined by Their Evolutionary Pathway.. Archives of pathology & laboratory medicine. https://doi.org/10.5858/arpa.2019-0561-RA.

Statistiky v České republice

• Zhoubný melanom: cca 3000 nových případů ročně

• Úmrtnost: cca 400 úmrtí ročně

• Většina z toho jsou nemelanomové rakoviny kůže (bazaliom, spinaliom)

Studie z roku 2021, která popisuje zvyšující se tendence výskytu rakoviny kůže v České republice:

Pehalová, L., Krejčí, D., Šnajdrová, L., & Dušek, L. (2021). Cancer incidence trends in the Czech Republic.. Cancer epidemiology, 74, 101975 . https://doi.org/10.1016/j.canep.2021.101975.

Paradox moderního světla

Zatímco slunci se lidé brání SPF krémy, většinu dne tráví pod umělým světlem:

• bez UVB (netvoří se vitamin D)

• bez infračervené složky (chybí regenerační část spektra)

• s vysokým podílem modré složky (HEV), která v přírodě samostatně neexistuje

HEV modré světlo (400–500 nm):

• proniká hlouběji do pokožky než UVB

• zvyšuje tvorbu volných radikálů (ROS)

• narušuje antioxidační rovnováhu

• podporuje pigmentace, ztrátu kolagenu, záněty 

Indukce rakoviny v experimentech:

Tato studie na bezsrstých myších (provádění těchto studiích na lidech je neproveditelné a chuděry myšky) prokázala, že dlouhodobé vystavení modrému světlu může vést ke vzniku rakoviny kůže. Mechanismus zahrnuje změny v imunitních buňkách a oxidativní stres.

Buněčné dopady:

• Modré světlo zvyšuje produkci volných radikálů (ROS)

• To vede k oxidativnímu stresu, apoptóze a nekróze – což může poškodit kůži a přispět k nádorovému růstu⁶

Změny imunitní odpovědi:

• Dlouhodobá expozice vede ke změnám v imunitních buňkách – např. zvýšení NETózy neutrofilů a zánětlivé aktivace makrofágů → podpora karcinogeneze

Vědci zkoumali, zda dlouhodobé působení modrého světla může vyvolat rakovinu kůže. Použili bezsrsté myši, které byly denně 1 rok vystavovány modrému světlu (LED, 479 nm).

Pro srovnání měli další skupiny myší vystavené:

• bílému světlu (LED)

• zelenému světlu (LED, 538 nm)

• červenému světlu (LED, 629 nm)

Výsledky:

• Rakovina kůže se objevila pouze u myší vystavených modrému světlu.

• Ostatní skupiny (bílé, zelené, červené světlo) rakovinu nevyvinuly.

Hiramoto, K., Kubo, S., Tsuji, K., Sugiyama, D., & Hamano, H. (2023). Induction of Skin Cancer by Long-Term Blue Light Irradiation. Biomedicines, 11. https://doi.org/10.3390/biomedicines11082321.

Slunce není největší nepřítel. Nepřítelem je ztráta solární adaptace.

Člověk, který tráví většinu dne pod škodlivým LED světlem a vyhýbá se slunci, ztrácí antioxidační a fotoprotektivní systémy:

• neaktivuje se melanin

• snižuje se tvorba enzymů jako SOD, kataláza

• tělo nezvyšuje obranu na účinek „škálovaného UV stresu“

Postupná solární adaptace (časná expozice bez SPF v bezpečných hodinách) může výrazně zlepšit přirozenou obranu. (Obecně se doporučuje začínat na 10-30 minutách.)

Vnitřní obranu podporuje antioxidační výživa, suplementace a celkový zdravý metabolický stav.

Přirozená a postupná expozice slunci vede k adaptaci, zatímco přeskočení této adaptace (např. zimní dovolená v tropech, kdy člověk úplně bez adaptace tráví na sluníčku dlouhé hodiny) je vysoce riziková.

Studie z USA z roku 2022 řešila celoživotní vystavování se slunci (tedy dlouhodobé) v kontextu vzniku melanomu:

Kožní melanom (CM) je spojován s intermitentní expozicí slunečnímu záření, zatímco souvislost s chronickým vystavením slunci je předmětem odborné diskuze.

Účastníci byli dotazováni na počet hodin denního pobytu na slunci mezi březnem a říjnem, v jednotlivých obdobích života, aby se odhadla celková celoživotní sluneční expozice.

Studie došla k závěru, že souvislosti mezi počtem hodin na slunci a vznikem melanomu minimální. Zajímavou interakcí bylo zjištění, že u osob se středně tmavou až tmavou pletí rostlo riziko melanomu s počtem celoživotních hodin na slunci, zatímco u světlých jedinců nikoli. 

Dennis, L. (2022). Cumulative Sun Exposure and Melanoma in a Population-Based Case–Control Study: Does Sun Sensitivity Matter?. Cancers, 14. https://doi.org/10.3390/cancers14041008.

Další studie se věnuje rozporu mezi tvrzeními, které často slýcháme:

Studie popisuje, že: “melanom se častěji vyskytuje u lidí žijících ve městech než na venkově a u osob pracujících uvnitř než venku – což je v rozporu s přímým vztahem ke slunci.”

Aby se tyto rozpory vysvětlili, navrhuje se v této studii hypotéza, že melanom vzniká hlavně v důsledku přerušovaného (intermitentního, nárazového) slunečního záření, zatímco jiné druhy rakoviny kůže souvisejí spíše s celkovou nahromaděnou dávkou UV záření. Jako nejvíce rizikové se pak jeví spálení se, které je sice rizikové v každém věku, nejvíce však v dětství.

Tato teorie by vysvětlila:

• proč melanom vzniká i na místech, která nejsou často vystavena slunci (např. trup, nohy),

• proč je častější u lidí, kteří pracují uvnitř a slunce si „dávkují“ spíše během rekreace,

• a proč naopak lidé s trvalejším pobytem venku mají nižší výskyt.

Cd, H., Armstrong, B., & Heenan, P. (1983). A theory of the etiology and pathogenesis of human cutaneous malignant melanoma.. Journal of the National Cancer Institute, 71 4, 651-6 . https://doi.org/10.1093/JNCI/71.4.651.

Další, tentokráte metastudie:

Systematická přehledová studie (29 studií o slunci, 21 o spálení)

Zahrnuty pouze případové-kontrolní studie, které hodnotily nově vzniklý melanom a expozici slunci/spálení v anamnéze.

Závěr této studie:

• Melanom je výrazněji spojen s přerušovanou a intenzivní sluneční expozicí – typicky víkendovým nebo dovolenkovým sluněním.

• Naopak pravidelná pracovní expozice může mít ochranný účinek – patrně díky adaptaci kůže, tloustnutí rohové vrstvy nebo tvorbě přirozeného opálení.

• Riziko není zásadně závislé na věku při spálení, ale spíš na jeho intenzitě a frekvenci.

Elwood, J., & Jopson, J. (1997). Melanoma and sun exposure: An overview of published studies. International Journal of Cancer, 73. 3.0.CO;2-R" target="_blank">https://doi.org/10.1002/(SICI)1097-0215(19971009)73:2<198::AID-IJC6>3.0.CO;2-R.

Antioxidační kapacita těla = klíčový faktor

Po dopadu UV záření na pokožku vzniká oxidační stres. Pokud tělo disponuje silnou antioxidační obranou, ROS jsou rychle neutralizovány.

Záleží tedy na vnitřní kondici organizmu, kterou můžeme ovlivnit:

• dostatek glutathionu, SOD, katalázy

• kvalitní strava

• zdravý mikrobiom a detoxikace

Studie z roku 2022:

Teoreticky zkoumá, proč výskyt maligního melanomu a dalších kožních nádorů roste, zejména u populace se světlou kůží, přestože lidé stále více používají opalovací krémy a sluneční brýle.

Odpověď podle studie zní: “není to i přesto, ale právě proto“. 

Když se tyto dvě pomůcky používají, melanocyty kůže na jedné straně a nervové buňky sítnice na straně druhé předávají šišince (epifýze) mylnou informaci o nízké intenzitě UV záření.

Sekrece melatoninu se pak nezvýší, přestože by to bylo ve skutečnosti potřebné a přiměřené.
Zpětnovazební cyklus epifýzy se rozpojí – a důsledkem může být vznik rakoviny.

Shrnutí studie:
“Používání opalovacích krémů a slunečních brýlí může zvyšovat výskyt melanomu, protože tělu předávají falešnou informaci o nízké UV expozici, čímž narušují zpětnou vazbu epifýzy. To může vést k nedostatečné sekreci melatoninu a vyššímu riziku rakoviny.”

Manfred, D. (2022). Could Dissociation between Eye and Skin Sun-Exposure be a Risk for Melanoma?. Global Academic Journal of Pharmacy and Drug Research. https://doi.org/10.36348/gajpdr.2022.v04i03.006.

Co jíst pro silnější ochranu před UV

Obecně se v literatuře radí navýšit příjem těchto základních vitamínů a mikronutrientů:

Vitamin C – citrusy, acerola, paprika
Vitamin E – ořechy, semínka, avokádo
Karotenoidy (astaxanthin, betakaroten) – mrkev, řasy, rajčata
Polyfenoly – bobule, kakao, olivový olej
Sulforafan – brokolicové klíčky
Omega-3 – ryby, lněná semínka
Zinek a selen – důležité pro funkci antioxidačních enzymů 

Doplňkové strategie ochrany:

Systémová fotoprotekce
Orální látky, jako je nikotinamid a retinoidy, prokázaly účinnost při snižování rizika nemelanomových nádorů kůže – poskytují celotělovou ochranu před UV poškozením.

Přírodní látky
Fytochemikálie, například honokiol a gama-oryzanol, vykazují potenciál v prevenci UV-indukované rakoviny kůže díky svým antioxidačním a protizánětlivým účinkům. 

Inovativní formulace
Nové přístupy, jako je nanoenkapsulovaný kanabidiol nebo polysacharidy z ženšenu amerického (Panax quinquefolium), se zkoumají pro jejich zesílené ochranné účinky proti UV poškození.

Resveratrol v gelu s lipidovými nanočásticemi
Gel s resveratrolem zvyšuje aktivitu antioxidačních enzymů – katalázy (CAT), glutathionperoxidázy (GPx) a superoxiddismutázy (SOD) – v kožní tkáni a chrání proti UV záření.

Miao, L., Liu, D., Ying, C., Mei, Q., & Zhou, S. (2021). A resveratrol-loaded nanostructured lipid carrier hydrogel to enhance the anti-UV irradiation and anti-oxidant efficacy.. Colloids and surfaces. B, Biointerfaces, 204, 111786 . https://doi.org/10.1016/j.colsurfb.2021.111786.

Omega-3 mastné kyseliny z rybího oleje
Strava obohacená o N−3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) snižuje poškození kůže UVB zářením a podporuje hojení spálené kůže.
Zvyšuje aktivitu CAT a GPx, ale neovlivňuje SOD.

Meng, F., Qiu, J., Chen, H., Shi, X., Yin, M., Zhu, M., & Yang, G. (2021). Dietary supplementation with N‐3 polyunsaturated fatty acid‐enriched fish oil promotes wound healing after ultraviolet B‐induced sunburn in mice. Food Science & Nutrition, 9, 3693 - 3700. https://doi.org/10.1002/fsn3.2330.

Glutathion
UVB záření výrazně snižuje aktivitu glutathionreduktázy a katalázy a zároveň snižuje hladinu glutathionu, což potvrzuje, že antioxidační enzymy jsou zásadní pro ochranu kůže.

Fuchs, J., Huflejt, M., Rothfuss, L., Wilson, D., Carcamo, G., & Packer, L. (1989). Impairment of enzymic and nonenzymic antioxidants in skin by UVB irradiation.. The Journal of investigative dermatology, 93 6, 769-73 . https://doi.org/10.1111/1523-1747.EP12284412.

Melatonin chrání kožní buňky
Melatonin zvyšuje expresi genů pro CAT, GPx a SOD, brání jejich úbytku při UV expozici a chrání DNA před poškozením (8-hydroxy-2′-deoxyguanosin) v lidské kůži ex vivo.

Fischer, T., Kleszczyński, K., Hardkop, L., Kruse, N., & Zillikens, D. (2013). Melatonin enhances antioxidative enzyme gene expression (CAT, GPx, SOD), prevents their UVR‐induced depletion, and protects against the formation of DNA damage (8‐hydroxy‐2'‐deoxyguanosine) in ex vivo human skin. Journal of Pineal Research, 54. https://doi.org/10.1111/jpi.12018.

Nanotechnologie a enzymy SOD + CAT
SOD a CAT navázané na nanočástice účinně snižují oxidační stres v kůži ozářené UV zářením tím, že zvyšují aktivitu i expresi těchto enzymů.

Pudlarz, A., Czechowska, E., Karbownik, M., Ranoszek-Soliwoda, K., Tomaszewska, E., Celichowski, G., Grobelny, J., Chabielska, E., Gromotowicz-Poplawska, A., & Szemraj, J. (2020). The effect of immobilized antioxidant enzymes on the oxidative stress in UV-irradiated rat skin.. Nanomedicine, 15 1, 23-39 . https://doi.org/10.2217/nnm-2019-0166.

Neem (Azadirachta indica)
Extrakt z listů Neem významně zvyšuje aktivitu enzymů SOD a CAT, což ukazuje na jeho potenciál v prevenci rakoviny a podpoře detoxikačních mechanismů.

Dasgupta, T., Banerjee, S., Yadava, P., & Rao, A. (2004). Chemopreventive potential of Azadirachta indica (Neem) leaf extract in murine carcinogenesis model systems.. Journal of ethnopharmacology, 92 1, 23-36 . https://doi.org/10.1016/J.JEP.2003.12.004.

Shrnutí dle studií

• Slunce není automaticky nebezpečné.

• Riziko vzniká při nepřirozené expozici bez adaptace, dlouhém slunění v kritických hodiných a s oslabeném vnitřním prostředím.

• Umělé světlo s vysokou HEV složkou bez UV/infra je chronický stresor pro pokožku.

• Základem ochrany je postupná solární adaptace + silná antioxidační kapacita.

• SPF krémy mohou být (a jsou) užitečné (především při dlouhém nebo nárazovém slunění), ale nejsou jedinou (ani nejzásadnější) ochranou. Pozor ale na jejich výběr!

Další a často opomíjené faktory přispívající k nárůstu výskytu rakoviny kůže

Klimatické změny a úbytek ozonu:
Klimatické změny přispívají ke zvýšené expozici UV záření v důsledku ztenčení stratosférické ozonové vrstvy a globálního oteplování, což pravděpodobně zvýšilo výskyt rakoviny kůže na celosvětové úrovni. Tyto environmentální změny zesílily intenzitu UV záření, takže i krátká doba na slunci dnes může být škodlivější než v minulosti.

Bais, A., Bernhard, G., McKenzie, R., Aucamp, P., Young, P., Ilyas, M., Jöckel, P., & Deushi, M. (2019). Ozone—climate interactions and effects on solar ultraviolet radiation. Photochemical & Photobiological Sciences, 18, 602-640. https://doi.org/10.1039/c8pp90059k.

Sociologické a behaviorální změny:
Změny v chování společnosti – jiné návyky co se týče opalování, nebo proměna stylu oblékání – vedou k vyšší UV expozici a to hlavně nárazově. Urbanizace a změny životního stylu ovlivnily i chování v oblasti ochrany před sluncem.

Vzorce sluneční expozice:
Zatímco lidé v minulosti byli slunci vystaveni spíše soustavně, moderní životní styl často znamená intermitentní (přerušovanou) expozici, která je s vyšším rizikem melanomu spojována výrazněji. Typickým příkladem je spálení při dovolených, které představuje zásadní rizikový faktor melanomu. (viz výše)

Používání solárií:
Zejména mezi mladými ženami vzrostlo využívání solárií, což významně přispívá ke zvýšenému výskytu melanomu. Solária vyzařují ultrafialové (UV) záření, které je klasifikováno jako karcinogenní.

Colantonio, S., Bracken, M., & Beecker, J. (2014). The association of indoor tanning and melanoma in adults: systematic review and meta-analysis.. Journal of the American Academy of Dermatology, 70 5, 847-57.e1-18 . https://doi.org/10.1016/j.jaad.2013.11.050.

Zlepšené diagnostické postupy:
Zvýšená diagnostická pozornost a nižší prahy pro stanovení diagnózy vedly k častějšímu odhalování melanomů, z nichž některé mohou být klinicky méně závažné nebo neohrožující život.

Phillips, M., Greenhalgh, J., Marsden, H., & Palamaras, I. (2019). Detection of Malignant Melanoma Using Artificial Intelligence: An Observational Study of Diagnostic Accuracy.. Dermatology practical & conceptual, 10 1, e2020011 . https://doi.org/10.5826/dpc.1001a11.

Dick, V., Sinz, C., Mittlböck, M., Kittler, H., & Tschandl, P. (2019). Accuracy of Computer-Aided Diagnosis of Melanoma: A Meta-analysis.. JAMA dermatology. https://doi.org/10.1001/jamadermatol.2019.1375.

Můj osobní pohled na věc a další postřehy ohledně tohoto tématu :)

Slunce je přirozená součást našeho života

Slunce je pro nás životně důležité. Bez slunce bychom nesyntetizovali vitamin D (jo, dneska už ho umímě doplňovat v tabletkách, ale dříve jsme byli odkázání na přírodní zdroje - hlavně rybičky a sluníčko), nerozběhly by se správně cirkadiánní rytmy, nefungovaly by hormony (melatonin, serotonin, testosteron!!!), imunitní systém (!!!), krevní tlak (!!!), a dokonce a skoro hlavně ani duševní zdraví (!!!) - jen se všiměte, co s lidmi dělá jaro, první sluníčko po zimě a nebo naopak kolik sebevražd je na severu, kde si sluníčka moc neužijí...

Nepřetržité mazání SPF od rána do večera? Napadla mě paralela s přehnanou dezinfekcí

• Když odřízneme tělo od všech potenciálních patogenů, imunita nemá co trénovat.

• Když tělo nikdy nemá kontakt se sluncem bez filtru, kůže si nemůže sama vytvořit přirozenou fotoprotekci (např. ztluštění rohové vrstvy, zvýšená melanogeneze, antioxidační adaptace).

Výsledkem je to, že slunce začne být náš nepřítel.
Stejně jako děti, které vyrůstají v přesterilizovaném prostředí, mívají častěji alergie a autoimunitní potíže, i pokožka bez tréninku snese méně a hůř reaguje na UV.

A můj názor? Jasné, jsou místa a situace, kde má dezinfekce sakra velký význam. A ano - nikdy bych neřekla, abyste se nikdy a za žádných okolností nemazali kvalitními SPF krémy. Jen si nemyslím, že je to dobré dělat ve chvíli, kdy vstanu z postele, doplnovat přes celý den a smývat to těsně, než zalehnu… To je prostě extrémní a nepřirozené chování a ochuzujete se tím o obrovské a hlavně absolutně přirozené benefiny, které nám sluníčko nabízí.

Přirozená adaptace na slunce existuje – a funguje

Pokud se vystavuješ slunci postupně a rozumně, tělo si na UV záření zvyká:

• Zvyšuje se produkce melaninu (tmavší pigment)

• Zesiluje se vrchní vrstva kůže, což funguje jako přírodní štít

• Aktivují se endogenní antioxidanty – SOD, kataláza, glutathion

Proto jsme náš post psali teď. Kdy je ještě slunce relativně slabé a je dostatek času rozjet tu správnou adaptaci. A jak jsme psali - nejlépe začít ráno, dopoledne, nebo odpoledne třeba na 10 minutách a nechodit přes 30. Rozhodně pomalu, jistě a rozvážně. Nikdy by se vám nemělo stát, že se spálíte! A to je to důležité. Spálení je to, co je opravdu největší risk—
 

Problém není samotné slunce, ale spálení

To je ten zásadní bod.
Opalovací krémy mají rozhodně smysl tam, kde by mohlo dojít ke spálení – tedy:

• při delším pobytu na prudkém poledním slunci

• u osob s velmi světlou pokožkou

• při odrazu UV (např. sníh, voda)

• v oblastech s extrémním UV indexem

• když jedeme na dovolenou třeba v zimě přes půl zeměkoule a absolutně nemáme adaptaci

Zdravý přístup

• Ranní slunce bez SPF – ideálně na kůži, ne přes sklo. Aktivace cirkadiánního rytmu, adaptace, probuzení hormonálního systému

• Postupná expozice, ne skok z nuly na hodinové opalování

• Vnitřní fotoprotekce – antioxidanty, omega-3, zdravá strava - a toto je opravdu zásadní! Rozhodně doporučuji astaxantin. Základ, jako zdravou stravu, dostatek a dobrý poměr omega 3, zmáknutou antioxidační kapacitu považuji za každodenní rutinu v základu. Pokud nemáte, nevíte, žádnou paniku, vše probereme, vysvětlíme :)

• SPF jako nástroj, který nám slouží, když je potřeba. Ne jako každodenní celodenní bariéra

Opalovací krémy

O bezpečnosti opalovacích krémů se v posledních letech hodně mluví – a právem. Ne, nejsou všechny stejné a bohužel ne, stále nejsou všechny bezpečné.

Chemické vs. minerální filtry

Chemické UV filtry

– např. oxybenzon, oktinoxát, avobenzon, homosalát, oktokrylen
– fungují tak, že absorbují UV záření a přeměňují ho na teplo
– mohou pronikat do kůže a do krevního oběhu

Rizika chemických filtrů:

• Oxybenzon – podezření na hormonální disrupci (estrogenové působení, blokace testosteronu)

• Oktokrylen – může tvořit benzofenon, což je potenciálně karcinogenní látka

• Avobenzon – foto instabilní bez stabilizátorů → může se rozpadat na reaktivní sloučeniny

• V USA byla v krvi lidí po používání SPF detekována hladina chemických filtrů přesahující bezpečnostní limity FDA

Chen, Q., Yi, S., Sun, Y., Zhu, Y., , K., & Zhu, L. (2024). Contribution of Continued Dermal Exposure of PFAS-Containing Sunscreens to Internal Exposure: Extrapolation from In Vitro and In Vivo Tests to Physiologically Based Toxicokinetic Models.. Environmental science & technology. https://doi.org/10.1021/acs.est.4c03541.

Mustieles, V., Balogh, R., Axelstad, M., Montazeri, P., Márquez, S., Vrijheid, M., Draskau, M., Taxvig, C., Peinado, F., Berman, T., Frederiksen, H., Fernández, M., Vinggaard, A., & Andersson, A. (2023). Benzophenone-3: Comprehensive review of the toxicological and human evidence with meta-analysis of human biomonitoring studies.. Environment international, 173, 107739 . https://doi.org/10.1016/j.envint.2023.107739.

Minerální (fyzikální) filtry

– oxid zinečnatý (ZnO) a oxid titaničitý (TiO₂)
– fungují jako zrcadlo – odrážejí a rozptylují UV záření

Výhody:

• Nepronikají do pokožky

• Nejsou hormonálně aktivní

• Obecně považovány za bezpečnější i pro děti a citlivou pokožku - ale i zde jsou lepší a horší varianty.

Pozor na nanočástice – některé formy (zejména TiO₂) mohou při vdechování působit toxicky na plíce (např. ve sprejích)
 

Bohužel i tyto krémy často představují riziko pro přírodu.

Yuan, S., Huang, J., Qian, W., Zhu, X., Wang, S., & Jiang, X. (2023). Are Physical Sunscreens Safe for Marine Life? A Study on a Coral-Zooxanthellae Symbiotic System.. Environmental science & technology. https://doi.org/10.1021/acs.est.3c04603.

Ostatní látky v opalovacích krémech

Mnoho běžných SPF produktů obsahuje také:

• Parfémy a syntetické vonné látky – potenciální alergeny

• Konzervanty typu parabeny – diskutované kvůli hormonální aktivitě

• Emulgátory a stabilizátory, které mohou narušovat kožní mikrobiom

Riziko kontaminace a degradace

V některých komerčních SPF krémech byly nalezeny:

• Benzen – karcinogen, který se do přípravků dostává jako nečistota při výrobě (např. propylparaben, butan)

• Nestabilita složení – některé filtry se rozkládají na toxické sloučeniny při slunci nebo po čase

Damiani, E., Astolfi, P., Giesinger, J., Ehlis, T., Herzog, B., Greci, L., & Baschong, W. (2010). Assessment of the photo-degradation of UV-filters and radical-induced peroxidation in cosmetic sunscreen formulations. Free Radical Research, 44, 304 - 312. https://doi.org/10.3109/10715760903486065.

FDA a další agentury proto stále přehodnocují bezpečnost běžných SPF filtrů – a některé země je už zakázali (např. oxybenzon a oktinoxát na Havaji kvůli poškození korálových útesů).

Thomas, T., Fat, M., & Kearns, G. (2024). Sunscreens: potential hazards to environmental and human health. Frontiers in Marine Science. https://doi.org/10.3389/fmars.2024.1471574.

Yuan, S., Huang, J., Qian, W., Zhu, X., Wang, S., & Jiang, X. (2023). Are Physical Sunscreens Safe for Marine Life? A Study on a Coral-Zooxanthellae Symbiotic System.. Environmental science & technology. https://doi.org/10.1021/acs.est.3c04603.

Doporučení pro bezpečné používání SPF:

• Minerální složení - Používá minerální filtry (např. oxid zinečnatý, oxid titaničitý) získané z přírodních zdrojů (jíly, písky). Minerály zůstávají na povrchu kůže, rozptylují nebo odrážejí UV záření, nevstřebávají se.

• Bez nanočástic - Neobsahuje nanočástice, které mohou pronikat skrz hematoencefalickou bariéru a způsobovat poškození buněk a tkání.

• Bez toxických chemikálií - Neobsahuje invazivní chemikálie jako oxybenzon, avobenzon, oktokrylen, homosalát, octisalate, cinoxate, atd. Vyhýbá se kombinacím několika těchto chemických filtrů – jsou časté, ale potenciálně toxické.

• Přírodní složky a antioxidanty - Obsahuje přírodní extrakty s antioxidačními účinky (např. čajovník čínský).

• Obsahuje změkčující a hydratační složky (např. slunečnicový olej, astaxanthin).

• Bez chemických vůní a konzervantů - Nepřidává chemické vůně, parabeny, deriváty ropy, které mohou působit jako alergeny nebo narušovat hormonální rovnováhu.

• Hypoalergenní - Je hypoalergenní, vhodný i pro citlivou pokožku.

• Neobsahuje živočišné tuky – nedráždí a neucpává póry.

• Šetrnost k přírodě - Je šetrný k mořskému životu – neobsahuje složky škodlivé pro korály a vodní organismy.

Dlouhodobé následky života bez slunce?

U lidí, kteří se chronicky vyhýbají přirozenému světlu, nebo kteří žijí v „SPF-bublině“, se mohou objevit:

Deprese / sezónní afektivní porucha (SAD)
– méně serotoninu, méně dopaminu → horší nálada, únava, úzkosti

Poruchy spánku
– slabá tvorba melatoninu (večer), rozhozený rytmus

Nízký vitamin D
– riziko pro kosti, imunitu, hormonální rovnováhu. Jasně, můžeme doplnit, ale nechceme o tuto schopnost syntézy přijít.

Mnoho studií potvrzuje, že lidé, kteří tráví alespoň 20 minut denně na přirozeném světle bez SPF a bez brýlí, mají:

• lepší náladu

• vyšší kvalitu spánku

• nižší hladiny stresu

• a často i lepší hormonální profily (vyšší testosteron, stabilnější estrogen)

Aini, N., Chen, R., Chu, H., Chang, C., Lin, H., Jen, H., Liu, D., Lee, T., & Chou, K. (2023). The Effects of Light Therapy on Sleep, Depression, Neuropsychiatric Behaviors, and Cognition Among People Living With Dementia: A Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials.. The American journal of geriatric psychiatry : official journal of the American Association for Geriatric Psychiatry. https://doi.org/10.1016/j.jagp.2023.12.010.

Bettmann, J., Speelman, E., Blumenthal, E., Couch, S., & McArthur, T. (2024). How Does Nature Exposure Affect Adults With Symptoms of Mental Illness? A Meta-Analysis.. International journal of mental health nursing. https://doi.org/10.1111/inm.13400.

Mé shrnutí:

Chronické blokování slunce (SPF + brýle) = riziko pro hormony, náladu, spánek i zdraví kostí.
SPF není špatně, ale není určen k celodennímu nošení jako krunýř.
Slunce není nepřítel – je to lék, když ho užíváš vědomě.

A jako bonus můj pohled na to, proč se oficiálně v USA doporučuje mazání SPF? 

Oficiální doporučení jsou postavena na principu "riziko minimalizovat za každou cenu!"

Ano, jak americké. Ale ono se to dostalo už i k nám… Pravda je, že melanom je nebezpečný, rychlý a u některých lidí velmi agresivní.
Proto raději doporučí:
“Mazejte se pořád, pro jistotu.”

Je to opatrnické a paušální řešení – univerzální návod, který má minimalizovat riziko u celé populace.

Ale zároveň ignoruje individualitu, fototyp, životní styl, stravu, zdraví kůže a adaptaci.
Připomíná to: "Všichni noste helmu, i když jdete na procházku."

Co je za mě ale zásadnější je farmaceutický a kosmetický byznys

SPF je obrovský trh.
Lidé se bojí stárnutí, pigmentací, vrásek, melanomu – a tady přichází krémy s faktorem 50+, BB krémy, make-upy, denní krémy se SPF, mlhy, spreje, doplňky…

Čím víc používání = tím vyšší spotřeba = tím víc zisku.
Navíc: čím víc lidí přesvědčí, že slunce je nebezpečné  (!!!), tím víc budou hledat ochranu "zvenčí". (Místo aby se zaměřili na to důležité - celkové zdraví, které začíná uvnitř.)

Ztráta kontaktu s přirozeností a zdravým rozumem

Moderní společnost žije často:

• uvnitř, pod umělým světlem, za sklem,

• málo se hýbe, špatně jí, má nízkou antioxidační obranu,

• má chronický zánět a pak jde na pláž jednou za rok a spálí se.

Tohle není zdravý vztah ke slunci, ale extrém – a na něj se SPF používá jako náplast.

A ještě vidím jeden problém - vědecké studie často nezkoumají komplexní dopady

Studie typu:

“SPF krém snižuje výskyt spálení“ = pravda
“SPF krém snižuje riziko některých typů rakoviny kůže“ = pravda

ALE:
Nezkoumají dlouhodobý vliv na hormonální rovnováhu, psychiku, kvalitu spánku, mikrobiom, fotoadaptaci kůže...

Protože to je:

• těžké měřit

• dlouhodobé

• nelze snadno „patentovat“ nebo prodat

A co by se mělo doporučovat místo toho?

Nauč se vědomě pracovat se sluncem. Ne bojovat proti němu.

• Ráno na pár minut na světlo bez filtrů, podpořit cirkadiánní rytmy.

• Přes den rozumně budovat fotoadaptaci – postupně, ne stylem „z gauče na pláž“.

• SPF ano! Když hrozí spálení – ne preventivně a zbytečně

• Vnitřní ochrana je základ! Strava, antioxidanty, hydratace, mikrobiom, spánek

Doporučení mazat se od rána do večera je strategie vycházející ze strachu, ne z důvěry ve vlastní tělo.

Doporučuje se proto, že je jednodušší říct všem totéž, než učit lidi myslet, vnímat a porozumět si.

My bychom vás rádi naučili nad věcmi přemýšlet. Vnímat kontext a porozumět vlastnímu tělu tak, abyste vycítili, co je pro něj ve který moment správné.